Alivio centrum

Jóga má mnoho podob, věřím, že téměř tolik, kolik lidí ji praktikuje. Jedno ale budou mít nejspíše všechny společné. Pokud člověk dá józe prostor a vpustí ji do svého života, přinese mu velké změny – zdravější tělo a klidnější mysl. Pojďme se nejdříve podívat, jak se to stane, a poté, jak se tohoto ozdravného potenciálu dá využít v terapii.

Běžný člověk na Západě se s jógou setká pravděpodobně ze všeho nejdříve ve formě cvičení, tedy provádění ásán – pozic, a to je skvělý začátek. Pokud ho neodradí vlastní ztuhlost nebo se nezalekne nových pocitů přicházejících z těla, je na cestě k lepšímu dýchání, větší odolnosti vůči stresu a aspoň chvilkovému lepšímu pocitu sám ze sebe. Po cvičení se prostě bude cítit dobře, leckdy jako by se vznášel. Pokud vytrvá ještě déle, dostaví se výrazně vyšší a jemnější schopnost vnímání toho, co se odehrává uvnitř těla a mysli, smíření (v tom nejlepším slova smyslu) sám se sebou a pocit spokojeného proplouvání životem. 

Abychom pochopili, jak je toto možné, musíme začít od začátku. 

A na začátku je většinou ásana, tedy pozice, případně sekvence několika pozic za sebou. Můžeme si představit například přecházení ze stoje s pažemi podél těla do stoje s pažemi nad hlavou a dále do předklonu s dlaněmi na zemi a opět zpátky do stoje s pažemi nad hlavou a nakonec s pažemi podél těla. Zkuste si toto přehrát v hlavě. Teď si k tomu přidáme sdělení, že v józe je na prvním místě dech. Když se tedy budeme hýbat, budeme u toho zároveň dýchat. To se vám asi zdá prosté a zbytečné o tom dlouze psát. Z nějakého důvodu je to ale ve skutečnosti velmi těžké. Málokdy během dne vnímáme nebo se dokonce soustředíme na svůj dech, což je normální, je to mimovolná činnost, která nás udržuje při životě, a tak by naši pozornost ani neměla potřebovat. Při cvičení jógy si ale chceme svůj dech uvědomovat, poslouchat ho a sladit ho se svým pohybem. Proč? Protože nás to „donutí“ se obrátit dovnitř, ke svým prožitkům a ideálně tak sou-středit, zaměřit svou mysl. Co tím získáme? Tady začíná ta fascinující cesta do nitra jógy a potažmo sama sebe…

Jóga je z velké části o sjednocování nebo nerozdělování těla od mysli. Pro naše lepší pochopení ale prozkoumáme nejdříve vliv jógy na fyzickou stránku člověka a pak na mentální nebo psychickou. Bude tak snazší si uvědomit, jak jsou obě oblasti propojené, tedy jak tělo ovlivňuje mysl a mysl tělo.

Na Západě se moderní jóga cvičí přibližně od sedmdesátých let 20.století. V USA tedy již poměrně dlouho existuje čím dál více rozšířené a etablované povědomí o józe a mnoho lidí se zabývá jejími vlivy na člověka, a to i z vědeckého a medicínského pohledu. Jedním z nich je i Dr. Timothy McCall, který se dlouhodobě věnuje tzv.jógové terapií nebo-li využití jógy ve své medicínské praxi. Na jeho webových stránkách (www.drmccall.com) lze najít články, které na toto téma publikoval a ve kterých detailně popisuje vliv jógy na lidské tělo. 

Mezi ty nejzajímavější dopady patří : 

• zdravější klouby
• lepší okysličení krve : jógová relaxace přispívá k lepšímu prokrvení končetin; torzní pozice napomáhají „ždímat“ krev z orgánů a pouštět novou okysličenou krev dovnitř jakmile pozici uvolníme
• silnější kosti
• lepší mízní drenáž
• snížení krevního tlaku: dle různých výzkumů jóga snižuje krevní tlak měřený v klidovém režimu a zvyšuje výdrž při zátěži a příjem kyslíku
• vyrovnání nervového systému: aktivuje se parasympatikus a zpomaluje aktivita sympatiku. Sympatikus bývá chronicky aktivován, obzvláště pokud jsme dlouhodobě pod stresem. Parasympatikus snižuje krevní tlak a zvyšuje průtok krve do orgánů jako jsou střeva a pohlavní ústrojí
• lepší zažívání
• vyšší hladina serotoninu a snížení hladiny kortisolu
• nižší hladina cukru v krvi u diabetiků

Ovšem takovéto vyjmenování může vyvolat dojem, že jóga je rychlá spása všeho. Někdy to tak skutečně může být, ale je třeba si uvědomit několik věcí.

Některé z těchto účinků se skutečně projeví až po několikaměsíčním či několikaletém praktikování jógy. V dnešní instantní době toto sdělení může být frustrující.

Je potřeba také připomenout, že jóga není lék na předpis, a tak nemůžeme očekávat stejný druh účinku jako když si vezmeme např. léky na vysoký krevní tlak. V případě jógy se efekt dostaví pomaleji, ale o to více půjde do hloubky! Narozdíl od léku, který do těla vpravíme zvnějšku, jóga funguje jako katalyzátor potenciálu ke zdraví, který v těle již EXISTUJE. Jóga tedy pracuje s tím, co jí my sami dáme k dispozici – s tím tzv. dobrým i špatným. A proto – pokud se díky cvičení jógy zlepší naše zdraví, nemůže za to jen jóga, ale můžeme za to my a jóga nám byla prostředkem. 

Ráda bych také zmínila, že cílem tohoto článku také není polemizovat s moderní medicínou a tvrdit, že jóga je všelék. Není třeba jedno nebo druhé vylučovat, oboje má své místo a svůj čas. Při těžké nemoci, jakou může být například rakovina, nám může jóga přinést pocit větší kontroly nad svým tělem, pomoci nám přijmout svou nemoc, zklidnit rozbouřenou mysl, dodat sílu - a to už je samo o sobě obrovské. 

Proč jsem nejdříve vyjmenovala možné účinky jógy na fyziologii člověka? Každý jsme někdy byli nějak nemocní. Právě při nemoci lze dobře poznat, jak se tělo a mysl nebo duše vzájemně ovlivňují. Když nám není dobře po těle, ani naše pocity nebudou nejlepší, a platí to i obráceně. Často pracuji s klienty, kteří zažívají především fyzické obtíže a soustředí se hlavně na ně. Pochopení toho, jak jóga funguje na somatické úrovni, může těmto klientům pomoci přijmout jógu jako součást terapie. Pro mnoho z nich je snazší vstoupit do terapeutického vztahu přes tělo a jeho obtíže. Jakmile začneme s praxí jógy, velmi nenásilně se začneme věnovat i emocím a potažmo psychickým potížím.

S jinými klienty je postup opačný – nejdříve se věnujeme emocím a myšlenkám a následně se obracíme také k tělu, na které se v klasické verbální terapii někdy zapomíná. Pomocí jógy ho uvolňujeme, osvobozujeme dech a klient odchází s lehkou hlavou, naladěný a vnímavý sám k sobě, ovšem bez svazujícího kolotoče myšlenek. 

Co konkrétně se ale odehrává, když si stoupneme na podložku a provedeme sérii pohybů?

Pokud jsme jógu nikdy necvičili a nedělali ani žádný jiný sport/pohyb, při kterém bychom se soustředili na flexibilitu (jako např.tanec, gymnastika), pravděpodobně narazíme na to, že skoro každý pohyb nás někde celkem hodně zatahá. Toto uvědomění se přetvoří v myšlenku nebo myšlenky a následně pocity. Protože se vše odehrává poměrně rychle, tak si zpočátku mnoho uvědomovat nebudeme a budeme se snažit udržet tempo a jakžtakž dýchat. Po nějaké době už ale pohyb nebude vyžadovat tolik pozornosti, a tak k nám pocity a myšlenky začnou doléhat daleko silněji a většinou nebudou moc příjemné. Zde jóga nabízí přímočarý, zdánlivě jednoduchý a celkem radikální přístup : uvědomit si, co se ve mně odehrává, podívat se na to, pustit to a vrátit se k dechu. A za chvíli znovu a tak pořád dál po celou dobu cvičení. Pokud se nám toto alespoň občas podaří provést, začne se nám doslova čistit a uklidňovat mysl. Provádíme pak jakousi meditaci v pohybu. Je to jako byste si doma umyli okna. Podle toho, jak dlouho v bytě (tedy těle) bydlíme, budou okna špinavá, a tak hodně dlouho nemytá okna (tedy mysl) budou vyžadovat o dost víc úsilí, než okna umytá nedávno. Z toho je jasné i to, že pravidelné, i když třeba krátké, cvičení je nejlepší a nejméně namáhavé. Tradiční pochopení jógy bylo popsáno cca 200 let př.n.l. mudrcem Patanjalim v jeho „Yoga sutras“. Dle Patanjaliho je to způsob, jak ovlivnit svou mysl – učinit ji vyrovnanější a klidnější :

„Yogash chitta vritti nirodhah. Tada drashtuh svarupe avasthanam.“ (Yoga Sutras of Patanjali). Volně přeloženo : jóga je ovládnutí vrtochů mysli. Pak může prorok spočinout ve své skutečné podstatě. Tato meditace v pohybu je tedy hlavní náplní jógového cvičení, ovšem není to jediné, co se při něm odehrává.

Pokusím se nyní strukturovat hlavní oblasti, kde můžeme pozorovat účinky praktikování jógy a jak se to projevuje v terapeutickém kontextu.

V momentě, kdy usedneme na zem a zavřeme oči, se dostaneme do v podstatě velmi nezvyklé polohy a situace – jsme najednou daleko od všech vnějších vjemů, které nám přinášejí rozptýlení (telefon, počítač, televize, kniha, hudba, lidé kolem nás…). A naopak jsme velmi blízko sami sobě a svým mylšenkám a pocitům. To může být, obzvlášť když s tím začínáme, nepříjemné. V terapeutickém kontextu klienta tímto úvodním soustředěním provádím. S trochou praxe se po pár minutách klient odpoutá od pocitů z předcházejícího sezení a začne vnímat své tělo. Proč je to dobré? Právě proto, že tím dá hlavě a mysli odpočinout, a nechá terapeutický proces, který se započal, aby dál běžel samovolně.

O dechu jsem již krátce mluvila na začátku článku. I v naší kultuře je dech chápán jako něco velmi nehmatatelného a zároveň konstitučního pro život („poslední vydechnutí“, „bez dechu“ apod.). V józe je dech vnímán jako most mezi tělem a duší/myslí. Díky dechu je tedy možné se na krátké okamžiky spojit se svou podstatou. Aniž bychom šli do metafyzických hloubek, je jasné, že dech souvisí s naší celkovou živostí. V józe tomu říkáme prána. Prána je energie nebo entita, která se dá také popsat jako „to co je nekonečně všude“, což pro člověka vyjadřuje něco co neustále plyne odněkud uvnitř nás, naplňuje nás a udržuje nás živými – vitalita.

V terapeutickém kontextu tedy dech využívám k tomu, abych klientovi pomohla v uvolnění, puštění negativních nebo svazujícich pocitů i napětí nebo bolesti v těle. Z mé zkušenosti dechová cvičení obzvláště pomáhají úzkostným klientům. 

Souvislost mezi zatuhlými částmi těla a blokovanými emocemi již byla objevena i popsána různými směry. V józe se věcí mají trochu jinak. Na odblokovávání emocí se primárně nesoustředíme, to se odehrává jakoby mimochodem. 

Tím se dostáváme k dalšímu aspektu jógy, a sice nenásilí. Princip nenásilí nebo-li ahimsa se nevztahuje jen k druhým lidem, zvířatům a neživým věcem, ale i k sobě. Konkrétně to tedy znamená, že nečiníme druhým ani sobě nic násilného, nepříjemného nebo proti naší podstatě. Ahimsa je pro jógu niternou hodnotou, určuje víc než je na první pohled zřejmé. V terapii to znamená, že jsme ke klientovi laskaví, přijímající a nedirektivní. Důvěřujeme jeho potenciálu k rozvoji (zde je možná paralela s Rogersovou aktualizační tendencí) a nesnažíme se z něj cokoliv „dostávat“ – ať už to jsou emoce nebo pozice. Respektujeme také jeho tempo a možné pochybnosti. Odvrácenou stranou mince je fakt, že díky této jemnosti jsou některé změny, které jóga přináší, velmi pozvolné. Klient si je tak mnohdy ani neuvědomuje, pokud s nimi není přímo konfrontován. O to jsou ale hlubší a trvalejší. 

Stejně jako u fyziologických změn i zde platí, že jóga funguje jako katalyzátor ozdravných procesů. 

Slovo „jóga“ v sanskrtu také znamená spojit, sjednotit a naplnit energií. Odkazuje tak na správné propojení těla, mysli a ducha, díky kterému se můžeme otevřit vyšším principům v životě. Jóga tedy používá tělo, jeho energii a přirozenou inteligenci k dosažení vrcholů možností ducha. 

Z mé zkušenosti cvičení jógových ásán pracuje velmi intenzivně s prožíváním a poznáváním vlastních hranic a s tím souvisejícími pocity. Jak jsem již zmiňovala, konfrontace se svou nepružností nebo omezenými možnostmi těla v pozicích (obzvlášť pokud na první pohled vypadají jednoduše) vyvolává v člověku různé pocity a myšlenky. Často jsou negativního rázu – zlost, smutek, bezradnost apod. Pokud se jimi necháme unést, může se stát, že ze cvičení budeme mít vyloženě nepříjemný dojem, budeme se cítit ještě hůř a nejspíše v něm nebudeme pokračovat. Jestliže ale máme k dispozici zkušeného průvodce (terapeuta/učitele), můžeme s ním tyto pocity a pochybnosti o sobě probrat. On by měl následně jednak uzpůsobit pozice našim aktuálním možnostem a jednak nás vyslechnout. Zde je třeba poukázat na skutečnost, že zejména skupinové cvičení ve velkém počtu lidí takovýto osobní přístup neumožňuje, a proto se mezi čtenáři možná najdou tací, kteří jógu někdy někde vyzkoušeli a byl to pro ně spíše špatný zážitek. 

V individuálním přístupu ale klientovi navrhuji pozice, které odpovídají jeho potřebám, celkovému směřování terapie i momentálnímu naladění. Intenzivně také pracujeme s dechem, který je pro mě dalším ukazatelem klientova stavu mysli, stupně jeho pohody nebo naopak nepohody. Jak toto souvisí s hranicemi?Je to opravdová a velmi praktická sebezkušenost. Nechávám klienta, aby si tyto zkušenosti prožil a procítil v těle a také pomocí svého těla a dechu se přes ně přenesl. Což je velmi důležitý moment jelikož pozná, že nad sebou může tzv. mít kontrolu a místo toho, aby odcházel s nepříjemným pocitem sám ze sebe, je si jistější sám sebou. Takto se pomalu a většinou i nevědomě znovuobnovuje jeho důvěra sama v sebe, ve své schopnosti zvládat těžké situace, vypořádávat se s bolestí, útočnými myšlenkami a začíná mít své tělo opět rád. Toto vše je velice přirozené neboť se nejedná o žádné nově naučené techniky, ale o návrat ke stavu, kdy jsem prostě a jednoduše sám sebou. A to je právě jóga, to spojení těla a duše, v praxi. 

Je to jako kruh - jakmile začnu sám sobě více důvěřovat, dodá mi to obrovskou sílu, která mi pomůže otevřít svou mysl, uvolnit se a pustit strach/úzkost z životních nástrah, protože vím, že mohu sám sobě věřit, že to zvládnu. Jakmile jsem uvolněný a osvobozený od strachů, mohu postupně začít „svlékat“ jednotlivé naučené vzorce chování a reagování (tzv.samskary), které už nepotřebuji, má mysl a vědomí se otevře ještě více a já možná alespoň chvilkově pocítím propojení své existence s existencí celého světa, potažmo vesmíru – ona spirituální dimenze jógy. A v neposlední řadě – jakmile i nevědomě vnímám svou vlastní existenci propojenou s existencí všeho kolem, nemohu svým konáním ubližovat životu jako takovému, stávám se přirozeně ohleduplnějším. Tyto změny opět nejsou nic nového, nic co by nám někdo „vsadil“ do hlavy, proto jsou udržitelné za všech okolností. Je to maximální a v tom nejlepším slova smyslu realizace sama sebe, svého potenciálu. Potenciálu ke kreativitě, lásce, spokojenosti, zdraví a celkové živosti. 

Asi jste již pochopili, že jóga není ve finále o cvičení pozic, ale o žití života plně a vědomě. Asany, dechová cvičení, meditace a další jógové techniky, o kterých jsem zde nemluvila, jsou prostředky.

Cesta jógy není pokryta jen růžovými šťastnými momenty - protože kopíruje cestu života. Ale je to přirozený způsob, jak životem projít s větší lehkostí a vyrovnaností.

Věřím, že jóga je vhodná pro všechny, právě díky jejímu nenásilnému a individuálnímu přístupu. Je možné, že ne všem bude vyhovovat, a to je třeba respektovat, ale věřím, že  každý se někdy za svůj život dostane do situace nebo fáze, kdy se jejím principům velmi přiblíží a je na něm, jestli se u nich pozastaví a najde tu svou jógu, nebo bude pokračovat na jiné cestě.